Už před tisíci lety si obchodníci potřebovali pamatovat, komu prodali obilí, kolik ovcí vlastnili a kdo jim ještě dluží peníze. Proto si začali všechno poctivě zapisovat.
Od hliněných tabulek k účetním knihám
První účetní záznamy vznikly ve starověké Mezopotámii na hliněných tabulkách. Tehdejší účetní by se asi divili, že dnes máme počítače, ale jejich problém byl stejný jako ten dnešní – mít pořádek v číslech. Bez evidence by se totiž snadno stalo, že by někdo „zapomněl“ vrátit dluh nebo by se záhadně ztratilo několik ovcí.
Luca Pacioli a podvojné účetnictví
Velký krok vpřed přišel v roce 1494, kdy italský matematik a mnich Luca Bartolomeo de Pacioli popsal principy podvojného účetnictví ve své knize Summa de Arithmetica. Díky jeho systému se každá účetní operace zapisuje dvakrát – jednou na jednu stranu MD a podruhé na stranu druhou Dal.
Na první pohled to možná vypadá jako zbytečná práce navíc, ale právě díky tomu lze snadněji najít chyby. Není tedy divu, že je Pacioli dodnes označován za otce účetnictví.
Úkol účetnictví zůstává stejný
Od té doby se účetnictví neustále vyvíjelo. Hliněné tabulky nahradily účetní knihy, ty vystřídaly kalkulačky a dnes většinu práce vykonávají počítače a specializované programy. Přesto zůstává hlavní úkol účetnictví stejný – sledovat výnosy, náklady a majetek.
Ať už se účetnictví zdá zábavné nebo ne, bez něj by firmy, státy i běžní lidé jen těžko věděli, jak na tom finančně jsou. A kdo by chtěl zjistit, že mu chybí deset ovcí nebo milion korun až na konci roku?