Proč je pohyb pro člověka přirozený
Evoluce člověka v lůně přírody trvala přibližně 8 milionů let. Po celou tuto dobu jsme byli součástí ekosystému a museli jsme se neustále ohánět, abychom si obstarali jídlo, bezpečné útočiště nebo partnerku – zkrátka abychom přežili. Kdo se zastavil, nepřežil.
Dnes už nás okolnosti k takové aktivitě nenutí. V době okamžitého uspokojení žijeme v komfortu, který nám paradoxně způsobuje duševní potíže. Každé třetí dítě trpí úzkostmi a 40 % náctiletých vykazuje příznaky střední až těžké deprese. Není divu, když celkový čas strávený před obrazovkou u dospívajících běžně přesahuje 7–8 hodin denně.
Srovnáme-li přirozený životní styl anatomicky moderního člověka Homo sapiens posledních 300 000 let, kdy byl neustále v pohybu, s naším současným životem 21. století v zajetí technologického komfortu, je zřejmé, že náš organismus tento šokový zlom prostě nezvládá.
Můžeme se ale zachránit tím, že místo honění mamutů nebo bojů se šavlozubými tygry nasimulujeme toto „pravěké utrpení“ v posilovně, tělocvičně, na hřišti nebo třeba na tanečním parketu. Nejlepší volbou je však příroda. Vyběhněme na louku, do lesa – nebo alespoň do parku.
Pohyb jako základ učení a psychické pohody
V rámci školního vzdělávacího programu, který klade důraz na specializaci pro současný trh práce, mohou hodiny tělesné výchovy působit jako okrajový předmět. Ve skutečnosti jsou však nezastupitelné. Bez pravidelné fyzické aktivity nebude prospívat ani naše duševní stránka. Kognitivní schopnosti jako učení, myšlení, řešení problémů, paměť či pozornost se při nedostatku pohybu zhoršují.
Samozřejmě, že nejlepší cvičení pro mozek je čtení knih – výrazně zlepšuje paměť, soustředění i představivost. Tuto bohulibou činnost je však třeba střídat s aerobní a rezistentní aktivitou. Pohyb totiž přímo podporuje růst mozkových buněk.
Pravidelný aerobní trénink zvyšuje hladinu proteinu BDNF, který stimuluje růst neuronů a synapsí a zlepšuje procesy učení, paměti i adaptace. Chrání také mozek před stárnutím a tzv. digitální demencí. Výzkumy navíc potvrzují, že pravidelným pohybem snižujeme riziko rakoviny až o 37 %.
Myokiny: molekuly naděje
Dalším fascinujícím objevem je, že při kontrakci svalů se do krevního oběhu uvolňují stovky biologicky aktivních látek – myokinů. Ty cestují tělem a komunikují s ostatními orgány, včetně mozku. Zatímco dříve se skvělá nálada po cvičení připisovala hlavně endorfinům, dnes víme, že myokiny fungují ještě hlouběji. Vědci jim dokonce přezdívají „molekuly naděje“.
- Irisin: dokáže projít přes hematoencefalickou bariéru a v mozku stimuluje tvorbu BDNF, čímž podporuje růst neuronů, zlepšuje paměť a chrání před depresí.
- Interleukin-6: při nemoci vyvolává zánět, ale při cvičení působí protizánětlivě. Chronický zánět je přitom jednou z hlavních skrytých příčin depresí a úzkostí.
- Katepsin B: podporuje neuroplasticitu, učení a celkovou kognitivní kondici.
Zjednodušeně řečeno: pokaždé, když vstanete ze židle a začnete se hýbat – ať už běžíte, rychle jdete nebo posilujete s vlastní vahou – stlačíte pomyslný píst, který do vašeho mozku napumpuje přirozená antidepresiva. Svaly tak fungují jako vaše interní lékárna.
Co děláme v hodinách TV
Proto se v hodinách TV věnujeme pestrým činnostem: atletice, gymnastice, míčovým hrám, například volejbalu, florbalu, fotbalu, tenisu, stolnímu tenisu, badmintonu nebo baseballu, dále posilování i cvičení jógy.
Jóga a správné dýchání
Jóga znamená „spojení“ těla a duše. Je to geniálně propracovaný systém starý 5000 let, který propojuje tělesná cvičení s dechovými technikami a meditací. Jejím cílem je rovnováha těla, mysli a duše. Mezi hlavní přínosy patří pružnost, síla, správné držení těla, redukce stresu, lepší soustředění, kvalitnější spánek a celková vyrovnanost.
Před samotným cvičením je však zásadní naučit se správně dýchat. Náš život začíná i končí nádechem a výdechem. Jak říkají jogíni: život se neměří počtem let, ale počtem dechů. Většina z nás bohužel ztratila schopnost zdravého, hlubokého dýchání využívajícího plnou kapacitu plic – a tím i předpoklad optimální funkce všech tělesných systémů.
Abychom nechali prostor i ostatním článkům, o hlubokém dechu a meditačních technikách si povíme příště.